Vážený pan

Poslanec Vladimír Doležal

Parlament České republiky

Poslanecká sněmovna

Sněmovní 4

118 26 Praha 1 - Malá Strana

 

Doporučeně a faxem: 25753 4469

 

Praha 19. 7. 2005

 

 

Vážený pane poslanče,

 

ve Sbírce zákonů vyšla pod č. 216/2005 Sb. novela obchodního zákoníku obsahující Vaše návrhy uvedené v Tisku 566/4 (squeeze-out dle § 183i a následujících obchodního zákoníku).

 

Protože k uvedenému Tisku nebyla připojena žádná důvodová zpráva a neproběhla ani žádná veřejná diskuze, ve které by bylo možné uvést některé věci na pravou míru, a protože v nejbližší době budou muset soudy a řada investorů řešit otázky spojené s Vaší novelou, žádám Vás o vysvětlující stanovisko k následujícím otázkám, na něž nelze nalézt jednoznačnou odpověď v textu zákona ani v zápisech z parlamentních rozprav.

 

Jednotlivým dotazům předchází vždy popis problému:

 

Novela obsahuje ustanovení § 183i odst. 1, které je formulováno jinak než text článku 15. směrnice EU.

 

Otázka 1: Jaký je důvod tohoto odchýlení se od směrnice ?

 

 

Ustanovení § 183j uvádí, že přílohou notářského zápisu o rozhodnutí valné hromady je znalecký posudek o výši protiplnění. Znalec pro vypracování posudku není zřejmě podle novely ustanovován postupem podle § 59 odst. 3 obch.zák., zřejmě jde tedy o znalecký posudek na základě soukromé objednávky hlavního akcionáře.

 

Otázka 2a): Jestliže nedošlo k ustanovení znalce objektivním způsobem, např. soudem, čím je odůvodněno, že tento posudek má efekt i vůči třetím osobám?

 

Otázka 2b): Odpovídá v takovém případě znalec třetím osobám za vzniklou škodu?

 

 

Vlastnické právo přechází na hlavního akcionáře podle ustanovení § 183l odst. 3 uplynutím jednoho měsíce od zveřejnění zápisu usnesení valné hromady do obchodního rejstříku. Tímto okamžikem přestávají být vyvlastňovaní držitelé účastnických cenných papírů akcionáři společnosti.

 

Otázka 3: Mohou akcionáři i po zániku jejich vlastnického práva uplatnit nárok na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady, event. mohou v tomto v řízení pokračovat?

Vlastnické právo přechází na hlavního akcionáře podle ustanovení § 183l odst. 3 uplynutím jednoho měsíce od zveřejnění zápisu usnesení valné hromady do obchodního rejstříku. Na druhé straně právo na protiplnění vzniká až později (§ 183m odst. 2 obch.zák.).

 

Otázka 4: Z jakého důvodu vzniká právo na protiplnění později, než vlastnické právo hlavního akcionáře?

 

 

Výše protiplnění v případech, kdy nejde o postup následující po povinné nabídce převzetí, závisí na dvou skutečnostech: (i) na rozhodnutí hlavního akcionáře a (ii) na soukromě objednaném znaleckém posudku (§ 183m odst. 1  písm. b). Podle ustanovení § 183k odst. 1 může kdokoliv z akcionářů požádat o přezkoumání výše protiplnění soudem (s výjimkou protiplnění  stanoveného podle předcházející povinné nabídky převzetí).

 

-  Otázka 5a): O jaký druh řízení se při tomto přezkoumání jedná?

 

- Otázka 5b): Jde o řízení o návrhu na plnění, na určení nebo o zvláštní druh řízení?

 

- Otázka 5c): Pokud by šlo o návrh na plnění, čím je odůvodněno, že z původního návrhu na určení (neplatnosti usnesení valné hromady z důvodu porušení zákona) se stává žaloba na náhradu škody (na plnění), která staví poškozené akcionáře do podstatně nevýhodnější pozice:

 

(a)   povinnost zaplatit soudní poplatek 4 % z částky, o kterou byl akcionář poškozen – tzn. čím větší „podvodník“ by byl hlavní akcionář, tím větší 4 % soudní poplatek by musel  poškozený akcionář zaplatit (u žaloby na neplatnost valné hromady tento poplatek neexistuje)

 

(b)   důkazní povinnost by byla na straně poškozeného akcionáře, tzn. musel by před zahájením soudního řízení vyčíslit částku, které se domáhá, s čím jsou spojeny tyto problémy:

 

(1)   náklady na pořízení oponentního znaleckého posudku, které u velkých

společností představují náklady v statisícové výši – tzn. u „malých“    akcionářů by toto z ekonomických důvodů nebylo vůbec možné

 

(2)   poškozený akcionář nemá před zahájením soudního řízení o doplatek

přístup k úplnému účetnictví společnosti,  které je ale pro komplexní ocenění a vyčíslení škody nezbytné – tzn. mnohdy je v téměř bezvýchodné situaci

 

-  Otázka 5d): Pokud je možné, aby režim neplatnosti valné hromady byl pro investory v té nejpodstatnější otázce – výši odškodnění v případě vyvlastnění – zrušen a nahrazen zcela jiným typem řízení o náhradu škody (na plnění), vyplývá z toho, že institut neplatnosti valné hromady je možno zrušit úplně a  obecně jej nahradit žalobou na náhradu škody? Existuje někde na světě takováto situace?

 

Dikce ustanovení § 183k odst. 1 zní:  Vlastníci …. mohou „…..požádat soud o přezkoumání přiměřenosti protiplnění…“ Toto ustanovení tedy neuvádí, která z následujících hypotetických možností žalobního petitu (návrhu) je správná:

a)      určuje se, že výše protiplnění na jednu akcií společnosti činí ….. Kč, nebo

b)      společnost je povinna uhradit navrhovateli částku…..Kč (soudem stanovená cena na jednu akcii krát počet akcií navrhovatele minus již vyplacené protiplnění), nebo

c)      varianty a) i b) současně, nebo

d)      přiznává se právo na protiplnění  ve výši ……. Kč na jednu akcii společnosti (viz dikce ustanovení § 183k odst. 3, nebo

e)      přiznává se právo na protiplnění ve výši….. Kč (soudem stanovená cena na jednu akcii krát počet akcií navrhovatele minus již vyplacené protiplnění), nebo

f)       d) i e) současně, nebo

g)      jiný druh petitu

 

Otázka 6: Která ze shora uvedených alternativ petitu je správná, event. jaký jiný druh petitu by se měl použít?

 

 

V případě, že akcionář nevyužije svého práva požádat soud o přezkoumání přiměřenosti protiplnění (tj. do 1 měsíce ode dne zveřejnění usnesení valné hromady):

-         jeho právo zaniká (§ 183k odst. 1 věta za středníkem)

-         nemůže se nepřiměřenosti protiplnění již dovolávat  (§ 183k odst. 2)

 

Otázka 7: Jaký je mezi tím rozdíl? Co z toho platí?

 

 

Ustanovení § 183i odst. 3 návrhu  umožňuje i akcionářům, kteří se nezúčastnili řízení o přezkoumání přiměřenosti protiplnění, aby se domáhali doplacení hodnoty podle základu rozhodnutí soudu až poté, co je v hlavní věci rozhodnuto (což je jako princip správné). Promlčecí doba  jim má běžet od právní moci rozhodnutí soudu.

 

Otázka 8:  Jakým způsobem je zajištěna informovanost těchto ostatních akcionářů o  rozhodnutí soudu, které co do základu založilo jejich právo na konkrétní doplatek?

 

 

Ustanovení § 183j odst. 5 uvádí, že návrh na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady nelze zakládat na nepřiměřenosti výše protiplnění. Vyloučení žaloby na neplatnost valné hromady pro případ nepřiměřeného odškodnění je sice upraveno např. i v Německu, ale tam existuje zvláštní řízení o přezkoumání (Spruchverfahren), takže při absenci takového řízení u nás nelze německý vzor následovat. Judikatura Spolkového soudního dvora připouští vyloučení žalobního práva na vyslovení neplatnosti usnesení  valné hromady právě jen proto, že takový druh řízení v Německu existuje.

 

Otázka 9: Jakým způsobem je kompenzováno vyloučení práva na žalobu na neplatnost valné hromady zdůvodněnou nepřiměřeností výše  protiplnění?

 

Novela neobsahuje žádné ustanovení o tom, jak bude zajištěno skutečné zaplacení protiplnění (viz např. ustanovení § 220p ve spojení s § 220g odst. 7 obch.zák.). Při tom se jedná o vyvlastnění ve prospěch soukromého subjektu, tedy o velmi výjimečné opatření, které je ve prospěch jakéhokoliv hlavního akcionáře (i když bude mít sídlo např. na Belize). Stát nemůže po vyvlastňovaných investorech požadovat, aby protiplnění vymáhali v různých zahraničních, někdy i exotických jurisdikcích.

 

Otázka 10a) Jakým způsobem státní moc zajistí, aby úhrada protiplnění byla skutečně provedena?

 

Otázka 10b) Bude dlužná částka v případě jejího nezaplacení nějak úročena?

 

 

Novela neobsahuje žádné ustanovení ani o tom, jak bude zajištěn doplatek za akcie v případě, pokud soud v přezkumném řízení zjistí, že odškodnění nebylo ani přiměřené ani spravedlivé. Stejně jako v případě základu odškodnění, nemůže stát ani v případě doplatku za akcie po vyvlastňovaných investorech požadovat, aby protiplnění vymáhali v různých zahraničních, event. exotických jurisdikcích.

 

Otázka 11a) Jakým způsobem státní moc zajistí, aby byl doplatek za akcie skutečně vyplacen a jakým způsobem bude zajištěno, že v čase soudního rozhodnutí o doplatku bude hlavní akcionář ještě existovat a bude mít dostatek majetku k úhradě svých závazků?

 

Otázka 11b) Bude doplatek za akcie nějak úročen?

 

 

Článek 17. Třinácté směrnice, kterou byl Váš návrh zdůvodněn, stanoví, že musí existovat sankce, které jsou účinné, přiměřené a odstrašující, aby bylo zajištěno, že předpisy na ochranu majitelů registrovaných cenných papírů vyplývající z Třinácté směrnice budou respektovány. Podle ustanovení § 183m odst. 5 obchodního zákoníku hlavní akcionář nesmí s akciemi, které vyvlastnil a nezaplatil, hlasovat. To však neodpovídá požadavku Třinácté směrnice. Sankce musí představovat nějakou hrozbu újmy pro toho, kdo je k něčemu povinen. V daném případě má hlavní akcionář již tak dostatek hlasů, aby prosadil jakékoliv usnesení, nejde tedy o žádnou sankci.

 

Otázka 11: Jaké skutečné sankce ve smyslu článku 17 Třinácté směrnice jsou podle Vás stanoveny k tomu, aby předpisy na ochranu majitelů cenných papírů byly respektovány? Ustanovení § 183m odst. 5 prosím nepovažujme za sankci.

 

 

Tento přehled otázek není vyčerpávající a vyhrazuji si možnost mé dotazy případně doplnit. Děkuji Vám předem za zodpovězení uvedených otázek podle jednotlivých bodů a zůstávám

 

s pozdravem,

 

 

JUDr. Petr Zima

advokát

 

 

 

Kopie:

Kancelář poslance Vladimíra Doležala

Boloňská 307

10900  Praha 15

Fax: 274 877 761